Pěstování zeleniny v přepravkách

Pěstování zeleniny vypadá pro většinu lidí například z paneláků jako těžko řešitelná situace. Možností je samozřejmě zahrádka, na kterou je ale třeba pravidelně dojíždět a to zabírá spoustu času, který má málokdo. Skupina lidí v Brně se to však rozhodla vyřešit po svém – založili komunitní zahradu.

Letos na jaře vznikla tzv. Zahrada v pytli, kde se místní chtějí setkávat a společně pěstovat zdravou zeleninu. Podařilo se jim sehnat zdarma pronájem malého pozemku v centru města a k tomu navíc patnáctitisícový grant od Ekologického institutu Veronica.

Na části zahrady je pod tenkou vrstvou hlíny beton. Jednou z metod, jak zahradničit v centru města na betonu je pěstování zeleniny v přepravkách naplněných hlínou. O pozemek se stará kolem deseti lidí, ale stále se hlásí další a další. Připojit se může každý, kdo o to má zájem. Sklizeň ale nedokáže pokrýt spotřebu celé komunity.

Brněnští zahradníci se inspirovali u berlínské zahrady Prinzessinnengarten, která také vznikla na opuštěné zabetonované ploše. Kromě jiného tam pěstují plodiny také v pytlích, což mají v plánu i v Brně. Obrovskou výhodou pěstování v pytlích je možnost přesunutí na jiné místo kdykoli si usmyslíte. V plánech Zahrady v pytli je dále také získání většího a lépe osvětleného pozemku, nejlépe nějaké opuštěné průmyslové plochy.

Pěstování zeleniny v přepravkách

Pěstování zeleniny v přepravkách

Staré odrůdy

Cílem městských zahradníků v Brně je produkování potravin ekologickou cestou. Kromě toho se zaměří také na pěstování starých krajových odrůd, které už se pomalu přestávají pěstovat. Kromě jiného třeba na vojákové fazole, které na sobě mají zvláštní kresbu.

K tomu ale vede dlouhá cesta, ještě je třeba udělat spoustu práce, jako je oprava plotu, stavba posezení atd. Místo plotu se dají použít i dřevěné palety naplněné hlínou, ve kterých lze pěstovat bylinky.

O zahradu se musí někdo starat obden. Sklizeň úrody poté provedou všichni společně, o zeleninu se podělí nebo jí snědí na společné akci.

Zkultivování divočiny

Podobnou zahradu založili lidé také v lokalitě Jižní centrum. Ti ale mají pozemek zapůjčený od jedné rodiny, která na něm nehospodařila. Projekt je v začátcích, zatím se na něm především seká tráva, založil se kompost a prozatím byl připraven jeden záhon. Do plného provozu by měla být zahrada připravena od příštího roku. Cílem je i zde ekologické pěstování zeleniny. Komunita ale plánuje další expanzi. Už nyní má jednu zahrádku na Kraví hoře, v jednání je i místo pro pěstování v Komárově.

Trend komunitních zahrádek se s největší pravděpodobností bude ve městech i nadále rozšiřovat. Lidé totiž chtějí zdravou zeleninu s lepší chutí, bonusem je dobrý pocit z toho, že si ji vypěstovali sami. Na rozdíl od zeleniny vypěstované v supermarketu, která byla hnojená pesticidy a nemá prakticky žádnou chuť, nehledě na dálkovou přepravu v pochybných podmínkách.

V zahraničí jsou komunitní zahrady již poměrně rozšířené. V USA funguje více než 2000 komunit. V ČR je největší zájem v Praze, kde fungují areály Prazelenina, Kokoza nebo Ulitej záhon.

Komentáře nejsou povoleny.